Forrester Research publikoval výzkum, který zpochybňuje dlouhodobé úsilí BI lídrů najít jediný nejlepší způsob, jak dodat datová zjištění koncovým uživatelům. Místo toho navrhuje, že firmy potřebují strategii založenou na kombinaci multimodálních, sémantických a agentních přístupů přizpůsobených kontextu konkrétní úlohy. Jde o posun od hledání univerzálního nástroje k orchestraci různých přístupů k datům podle potřeby uživatele.
Forrester mapuje historii firemní analytiky jako sérii pokusů najít definitivní odpověď na otázku konzumace dat. V éře kolem roku 2000 dominovaly statické reporty. Následovaly dashboardy, pak GUI nástroje pro self-service analýzu, a naposledy generativní AI s natural language promptováním. Každá vlna přinesla slib konečného řešení, které by odstranilo bariéru mezi daty a rozhodováním. Žádná z těchto vln však nenahradila předchozí — místo toho vznikla vrstvená infrastruktura nástrojů, které se částečně překrývají a často koexistují bez jasné strategie.
Výzkum tvrdí, že problém není v nevhodných nástrojích, ale v chybně položené otázce. Místo hledání jednoho nejlepšího způsobu by se firmy měly ptát, jaké kombinace přístupů odpovídají různým typům datových úloh. Forrester identifikuje tři dimenze, které budou definovat budoucí konzumaci dat: multimodalitu, sémantickou vrstvu a agentní automatizaci.
Multimodální přístup podle Forresteru znamená, že uživatelé nepracují jen s jedním typem výstupu, ale volí mezi vizualizacemi, textem, tabulkami nebo audio výstupy podle toho, co nejlépe odpovídá jejich aktuální potřebě. Manažer může ráno potřebovat dashboard pro rychlý přehled metriky, odpoledne generovaný textový souhrn pro prezentaci na boardu a večer tabulku pro detailní drill-down do anomálie.
Dosavadní BI nástroje typicky fixovaly jeden mód — dashboardy zobrazovaly data vizuálně, reportovací nástroje produkovaly PDF, self-service platformy nabízely drag-and-drop interface. Multimodální strategie vyžaduje infrastrukturu, která umožňuje stejnému zdroji dat obsloužit různé modality podle kontextu dotazu. To vyžaduje změnu v architektuře BI stacku směrem k jednotné sémantické vrstvě, která abstrahuje data od jejich konkrétní prezentace.
Forrester identifikuje sémantickou vrstvu jako klíčovou komponentu nové strategie konzumace dat. Jde o abstrakci, která překládá technickou strukturu databází do business terminologie. Místo toho, aby uživatel musel znát názvy tabulek, schéma nebo SQL, sémantická vrstva umožňuje pracovat s pojmy jako „zákaznická retention“ nebo „průměrná hodnota objednávky“, které odpovídají skutečnému business kontextu.
Tato vrstva není nová — koncept existoval i v předchozích generacích BI nástrojů jako metadata layer. Rozdíl dnes spočívá v tom, že generativní AI umožňuje tuto vrstvu dynamicky využívat při natural language dotazech. LLM dokáže na základě sémantického modelu přeložit neformální uživatelský prompt do strukturované databázové operace, aniž by uživatel musel znát syntaxi nebo logiku dotazu.
Forrester však varuje, že sémantická vrstva vyžaduje pečlivou údržbu. Musí reflektovat aktuální business slovník a být konzistentně spravována napříč organizací. Pokud různé týmy používají odlišné definice stejných metrik, multimodální konzumace dat selže na úrovni sémantiky, ne technologie.
Třetí dimenze podle Forresteru spočívá v agentní automatizaci — AI systémy, které nejen odpovídají na datové dotazy, ale sami aktivně monitorují data a proaktivně dodávají zjištění. Místo toho, aby uživatel musel každý den otevřít dashboard a hledat anomálie, agent posílá upozornění na významné změny metriky nebo připravuje automatické reporty v okamžiku, kdy data dosáhnou předem definovaného prahu.
Agentní přístup přesouvá iniciativu z uživatele na systém. Forrester to ilustruje na příkladu sales manažera, který dříve musel pravidelně kontrolovat pipeline dashboard, zatímco dnes může nastavit agenta, který ho upozorní, pouze když dojde k poklesu conversion rate pod kritickou úroveň. Agent přitom nejen oznámí problém, ale také automaticky vygeneruje drill-down analýzu segmentů a navrhne možné příčiny.
Výzkum však upozorňuje, že agentní přístup vyžaduje vysokou úroveň důvěry v kvalitu dat a logiku automatizace. Pokud agent posílá falešné alarmy nebo přehlíží skutečné problémy, uživatelé se vrátí k manuální kontrole dashboardů. To staví zvýšené nároky na data governance a testování agentních workflow.
Forrester nestanovuje, jaká část firem je dnes schopna implementovat multimodální, sémantickou a agentní strategii. Výzkum předpokládá, že většina organizací má fragmentovanou BI infrastrukturu, kde různé nástroje nespolupracují a neexistuje jednotná sémantická vrstva. V takovém prostředí je multimodální konzumace technicky možná, ale prakticky neudržitelná — každý mód vyžaduje vlastní datový pipeline a metadata.
To znamená, že závěry výzkumu nejsou platné pro firmy, které nemají konsolidovaný datový stack. Pokud různé týmy používají vlastní BI nástroje bez společné sémantické vrstvy, přidání generativního AI frontendu problém neřeší, ale přidává další vrstvu fragmentace. Forrester implicitně předpokládá, že firmy mají nebo budují moderní datovou platformu s jednotným governance modelem.
Forrester výzkum nepřináší kvantitativní data o tom, kolik firem už dnes multimodální strategii používá, ale reflektuje trend, který je viditelný v aktuální vlně produktových oznámení BI platforem. Microsoft Fabric, Tableau, Power BI i Snowflake všechny integrují generativní AI jako další mód konzumace dat vedle stávajících dashboardů a reportů. Nejde o náhradu, ale o rozšíření.
To odpovídá Forrester hypotéze, že budoucnost firemní analytiky nespočívá v migraci na nový paradigma, ale v inteligentní orchestraci různých přístupů. Dashboard zůstává relevantní pro monitorování klíčových metrik. Natural language prompt je užitečný pro ad-hoc exploraci. Automatizovaný report slouží pro pravidelné distribuované přehledy. Každý mód má svůj kontext použití, a úkolem BI strategie je definovat, kdy použít který.
Výzkum však neřeší otázku, jak firmy prakticky rozhodují o alokaci investic mezi tyto tři dimenze. Multimodální infrastruktura vyžaduje integraci nástrojů, sémantická vrstva potřebuje governance a údržbu, agentní přístup znamená vývoj a testování workflow. Forrester navrhuje architekturu, ale neodděluje, které části jsou nezbytné a které jsou volitelné podle typu organizace.
Forrester výzkum představuje příklon k pragmatickému pluralismu v datové strategii. Místo hledání jednoho nejlepšího způsobu, jak dodat data uživatelům, přijímá realitu, že různé úlohy vyžadují různé nástroje. To je konzistentní s tím, jak se AI adopce projevuje v praxi — firmy přidávají LLM interface ke stávajícím systémům, místo aby je nahrazovaly.
Zároveň výzkum ukazuje, že tento pluralismus není chaotický, ale vyžaduje strukturu. Sémantická vrstva je spojovací prvek, který umožňuje různým módům konzumace dat sdílet společný slovník a logiku. Bez ní by multimodalita znamenala jen další vrstvu nástrojů bez konzistence. Forrester tak nepopírá potřebu jednotné strategie, ale přesouvá její těžiště z frontendového nástroje na backend sémantiku.
Podnikáte a přemýšlíte nad nasazením AI? Nejdříve doporučuji udělat analýzu, tzv. Road Mapu nasazení AI, kde zjistíte, jak by Vám nejvíce AI AGENTI pomohli, aby to mělo okamžitý přínos.
Vypočítáme, kolik můžou vydělat, ušetřit, peněz i času. Cílem je, abyste si uvolnil ruce na strategicky důležité věci, pro rodinu a volný čas. Byznys poběží dále.
AI Agenti fungují jako reální zaměstnanci, ale nikdy nespí, nepotřebují odpočívat, nezapomenou nic z toho, co je naučíte. Zaškolíte je a pak už nemáte žádné starosti. A dokonce nechtějí ani výplatu, jen papají malé množství tokenů, což ale většinou spraví i paušál za 500,- Kč / měsíc za ChatGpt, nebo Claude. Orientačně vyjdou na cca 6.000,- Kč/ měsíc, ale práce většinou udělají i za desítky tisíc a nepotřebují kancelář, ani služební auto. Telefonní číslo ale potřebují, aby mohli reagovat na zprávy a komunikovat ven.

Analýza stojí 4.900,- Kč, ale pro prvních 50 klientů je to nyní na naše náklady.